Teda to je ale dlouhá zima že? Závidím Luďovi, který se nedávno vrátil z Vietnamu a Honzovi, který se zrovna chystá na Srí Lanku. Já tu tvrdnu. Čekám co ti kokoti v parlamentu vymyslí za pí…… a počítám kolik asi poslanec ČSSD soudruh Soušek dostal za lobbying pro nadnárodní koncerny a kolik by asi dostal od nás kdyby se nám dostal do ruky….. No jak říkám, neveselo, truchlivo. To Thajsko bude taky až koncem února a stejně se tam moc netěším protože je už určitě tak zkažené a turistické až hanba… a……
Moje manželka se už na tu trudomyslnost nemohla dívat a doporučila mi, ať s tím koukám něco střelhbitě udělat nebo…..Ta skvělá žena. Vyšel jsem jí okamžitě vstříc a během chvilinky jsem se dohodl s Honzou a Qatar Airways a už mazal zaplatit letenku, bo jsem za tři dny odlétal. Co vám budu vykládat. Najednou jako vyměněný chi chi chi , che che che. Až mě bylo někdy trapně. Ale ohromnou radost jsem měl. Když souhlasila Štěpina, a ti soudruzi v parlamentu stejně asi nebudou až tak rychlí (zákon vešel v platnost 1.4.2010) tak huráá.
Odlétáme z Prahy do Frankfurtu, kde máme cca 2 hoďky a dále do Doha v Kataru opět dvě hoďky a potom už štandopéde přímo do Colomba.
Veselo bylo po cestě, veselo bylo tam a s veselou jsme se i vraceli. Ale to všechno proto, že jsme za necelý měsíc měli opět mizet do Asie. Tentokrát už alespoň na tři týdny. Co jiného o cestě napsat? Co se dá o zemi za 14 dní (i s cestou) zjistit? Prd. Ale užili jsme si to náramně. Z Colomba jsme se sunuli jižním směrem podél pobřeží. Navzdory všem doporučovaným trasám. Ochutnávali skvělé domácí pivo Lion (fakt dobrý a v 0,7) různé speciality na kari. Plkali jsme s místňákama , ochutnávali jejich nabídku lidové tvořivosti ve vlacích (Honza od prvého a já až od třetího dne) Zajímavé je, že oni balí různé pochoutky s lecosy do umně vyrobených pytlíků z vytrhaných listů školních sešitů vlastních ratolestí. Takže nebyl vůbec problém konzumovat nějaký snack s mořským potforem a přitom si z obalu číst bajku o lišce a čápovi např.
Podél pobřeží jsme dojeli až do Galle, cestou si půjčili bicykly abychom poznali i kousek vnitrozemí a věnovali vzpomínky našim blízkým, kterým byla doma zima a dle SMS i odhrnovali veliké závěje sněhu. Jeden Honzův přítel dokonce nemohl vyjet do práce jak byl zavalen . Nejsem z těch, kteří se radují z cizího neštěstí, ale potil jsem se. Naštěstí tam byl oceán, kde se to nechalo smýt. Ale nikdy jsme tam dlouho nevydrželi. 30° voda totiž moc neosvěží když je na rozlehlé liduprázdné pláži 33°. Rozdíl pouhých třech stupňů je totiž nijaký. Jo a je potřeba dávat pozor na tsunami, takže z toho máte vlastně prd. To si jedinec potom musí vybrat sám k jakému pouětří se přikloní. Má-li výběr. Jen nás překvapil ten 50° rozdíl teplot mezi naší domovinou a tímto ostrovem. Lidi nepohoršujte se a přejte nám to. Zrovna tak jako to přeji já vám a to fakt upřímně. Pojďme závist, to prokletí které se táhne od nešťastně prohrané bitvy na Bílé Hoře, společně překonat.
Další věc, kterou nemohu opomenout je fakt výborná slivovice od pana Pokorného , která mi pomohla konzumovat vše místní (i drsné např. vlak) po cca třech dnech a to tak, že bez následků. Byla tak dobrá, že jsme na ní pozvali i místního pekaře, který ji v nestřeženém okamžiku celou vypil a ráno, v blaženém úsměvu dělal jakobynic.
No a pak jsme přeplněným autobusem mazali do hor, kde nás zastihly i mé narozeniny. 45 mi bylo. Však víte, co vám o tom budu vykládat. Nešlo nebo nechtělo se vstávat a tak jsme tam zůstali ještě den. (chápete tu pohodu? Nechceš? Nemusíš) potom vlakem, kolem kultovní hory Adams Peak nadupané místňáky, že jsme se mu střelhbitě vyhnuli, až do Kandy. Zde jsme absolvovali proslulé tance a místní koloniální bar . Vat Budhy na kopci a potom místní špek Chrám Budhova zubu, kam jsme se nechali odvézt taxíkem od našeho hotelu, projeli pár uliček a vrátili se zpět k našemu hotelu. Taxikáři jsou všude stejní. Když jsi blbý tak plať. Kdo z nás mohl tušit, že bydlíme hned vedle chrámu Budhova zubu? Když jsme se dosyta vysmáli, tak nás tam stejně nepustili, bo jsme neměli předepsané kalhotky a též byli v tílkách. Půjčit jsme si to nechtěli za nekřesťanskou rupii a tak jsme nespatřili nejvelkolepější relikvii v Asii. Naše chyba. Koloniální bar vše vynahradil. Umíte správně rozvinout chuť COURVOISIER, samozřejmě XO? My jo. Tam to totiž není vůbec žádná snobárna za ty prachy. U nás bych se asi zdráhal rozvinovat.
No a šup vlakem do Negomba s malinkým přestupem kdesi a dojezdem autobusem. Když jsme potom zjistili, že i tam lze dojet vlakem. No a co? Tak jsme dojeli busem. Dva dny na pláži byly až až . Pakárna byla, když jsem se rozhodl jít vykoupat bos. Asi v půli cesty ten rozžhavený písek začal tak pálit, že jsem nevěděl kam utíkat. Nakonec vyhrál oceán, kde jsme potom s Jeníkem chvíli chladili. No ten LION nakonec vše vyřešil, ale to jsme museli zase přes ten písek. No jak říkám, dost jsme se namakali. Ufff
Jen ten deník jsme nějak nemohli nastartovat . A to jsme se navzájem hecovali, že teď už fakt musíme. A vždycky pak přišel ten nápad, že……a deník šel do pozadí.
Řeknu Vám, že i ve dvou se to dá v pohodě zvládnout. Naopak, nachází se spousta témat, kdy… a… no co vám budu vyprávět. Máme z toho Cejlonu tak tak polovinu a ještě dost zbývá. Dá li Bůh, štěstí, manželky a finanční situace klubu. Neváhejme. Škoda každého dne. Ne týdne. Dne.
Tak jukněte na ty fotky a běžte k volbám. Ať už ti velcí arogantní hulváti a blbečkové jak ODS, tak socani vědí, co si o nich myslíme a že je nechceme. Jo a komunisty už vůbec ne. Ještě bychom se totiž rádi někam podívali. No a nemusí to být zrovna do ťurmy.
